Podle bylináře Pavla Váni se v lidovém léčitelství používaly nejen plody, ale i listy a semena. Kdoule mají vysoký obsah pektinu, vlákniny, která na sebe váže značné množství tekutin, čímž odvádí z těla jedy. Pektin snižuje hladinu cholesterolu. Semena kdoulí jsou lékem na záněty žaludku, střev a dýchacích cest, neboť vytvářejí hlen, který sliznici potahuje ochrannou vrstvou. Semena se hodí na posílení imunity. Semena i listy obsahují třísloviny, jež působí adstringentně a zabraňují vzniku hnilobných procesů.

Nálev z listů či pečené kdoule

Z listů kdouloně lze zpracovat nálev: připravujeme jej zalitím 30 g čerstvých nebo sušených listů jedním litrem vroucí vody, následně deset minut listy vyluhujeme. Pijeme 3x denně při zánětech žaludku a střev, při onemocnění dýchacích cest a také při poruchách spánku. Pojídání pečených kdoulí zase bylo osvědčeným prostředkem proti nadýmání a menstruačním bolestem. Přípravek z kdoulových slupek naložených na 14 dní do zředěného lihu měl pomáhat odstraňovat vrásky.

Kdoulové želé

Ze samotných plodů pak můžeme vyrobit želé: zhruba 14 kdoulí nakrájíme na plátky a povaříme doměkka. Přes jemné síto nebo tkaninu z nich vymačkáme šťávu a do ní přidáme jeden kilogram želírovacího nebo krupicového cukru. Vaříme do zhoustnutí, až sirup zčervená. Želé účinkuje na nízký krevní tlak a průjem.

Kdoulové kostky

Sirup získaný výše uvedeným postupem můžeme použít i k výrobě cukrovinky – kdoulových kostek obalovaných v cukru. Díky obsahu pektinů kdoulový sirup dokonale ztuhne, to ale nějakou dobu potrvá: v teple na pekáči vyloženém pečícím papírem asi čtrnáct dní. Zaschnutí lze urychlit v sušičce nebo v mírně vyhřáté troubě. Z vzniklého želé pak vykrájíme kostky nebo jiné tvary a obalíme v moučkovém cukru. Do sirupu lze před sušením rovněž přimíchat mandle nebo oříšky.

Marmeláda

Portugalsky je kdoule „marmelo“, dala tedy marmeládě jméno. Plody můžeme, ale nemusíme oloupat a nakrájíme na kousky tak, že okrajujeme jádřinec, který tak odstraníme. Jde to ztěžka: kdoule je tvrdá. Kousky zalijeme vodou, aby ovoce bylo ponořené, a vaříme doměkka za občasného promíchání, zhruba 20 minut. Hmotu pak propasírujeme přes cedník, přidáme želírovací cukr a vaříme do zhoustnutí. Čím hustší marmeláda bude, tím bude zároveň červenější. Alternativou k cedníku je rozvařené kdoule rozmixovat a potom teprve zahustit vařením. Můžete zkusit i připravit marmeládu bez přidaného cukru, samotné kdoule ho totiž obsahují přibližně deset procent.

Kdoulová zavařenina podle svaté Hildegardy z Bingenu se připravuje takto: plody oloupejte, nakrájejte na osminky, uložte do síťové tkaniny a vařte v hrnci se šťávou z jednoho pomeranče a jednoho citronu v poměru 500 g ovoce na 1 litr vody. Vařte tak dlouho, až bude ovoce rozvařené. Potom přelijte přes sítko a šťávu vraťte zpět do hrnce se stejným množstvím hnědého cukru. Vařte až do zhoustnutí, pěnu průběžně odstraňujte naběračkou.

Kdoulový likér

Zajímavý je rovněž recept sv. Hilgedardy na kdoulový likér: osušte 3 kg kdoulí a neoloupané je nastrouhejte. Nalijte na ně 2 lžíce mléka, zamíchejte a nechte 48 hodin kvasit. Potom slijte šťávu a doplňte stejným množstvím alkoholu vhodného na ovoce. Přidejte 200 g hnědého cukru rozpuštěného v trošce vody na jeden litr likéru. Zakonzervujte do lahve.