Obyčejný kroužkovec, který se jen vrtá v hlíně a není vůbec ničím zajímavý? Mýlíte se: žížala je totiž ve skutečnosti fascinující a velmi užitečné stvoření.
Žížaly se živí organickým materiálem, spolu s potravou přijímají také částečky půdy. To vše projde jejich trávicím systémem a na konci vyloučí hmotu, která obsahuje mnoho důležitých živin. Při své činnosti žížaly tvoří chodbičky, které umožňují lepší růst kořenům rostlin, zároveň jsou vhodným prostředím pro rozvoj půdních mikroorganismů. Žížaly tedy neustále zlepšují kvalitu půdy, která je nezbytná pro naše přežití.
Není žížala jako žížala
Věděli jste, že na jednom metru čtverečním zemědělsky využívaných pozemků u nás můžeme nalézt až 300 žížalích jedinců? V České republice byl potvrzen výskyt více než šedesáti druhů žížal. Skladba se liší podle druhu a prostředí, nicméně nejčastěji potkáme na tuzemském poli žížalu polní (tvoří asi polovinu běžné žížalí populace), následují žížala růžová, červená a obecná. Jako hermafrodit tvoří žížaly vajíčka i spermie, které si pak jedinci mezi sebou vyměňují. V přírodě se žížala zřídka dožije více než dvou let, nalezeni ale byli jedinci až dvanáctiletí a v umělých chovech oslavila žížala dokonce i třicetiny.
Fakta o žížalách
Z jedné dvě: také jste se jako malí snažili přepůlit žížalu a věřili jste, že v tom případě obě části dorostou a z jedné tak uděláte hned dvě? Ve skutečnosti může za určitých okolností přežit pouze hlavová část, které někdy doroste zdeformovaná druhá půlka, druhá část žížaly nepřežije nikdy.
Proč jsou žížaly slizké? Sliz a tekutiny, které žížala vylučuje póry na zádech, slouží jako mazivo pro pohyb přes ostré kamínky a hrudky. Napomáhá tak rychlejšímu a pohodlnějšímu pohybu žížal.
Žížalí pochody: žížaly se obvykle vyhýbají světlu (jsou fotofobní), občas ale můžeme za deštivého počasí, anebo za vlhké noci narazit na žížaly putující po povrchu. Důvodem je hledání potravy či nového partnera, ale také nedostatek kyslíku v zamokřené půdě.
A kolik půdy žížaly dokáží zpracovat? Dle výzkumů trávicím traktem žížal může na ploše jednoho hektaru projít až neuvěřitelných 250 tun půdy za rok.
Informace pro tento text byly čerpány z publikace vydané v rámci Institutu pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, věnované žížalám a jejich významu pro zlepšování kvality půdy.