Opadem listů se rostlina chrání před přílišným odpařováním vody: tou musí v zimě šetřit, jinak by hrozilo uschnutí. Pestré zbarvení listů na podzim je způsobeno přítomností barvit, jakými jsou antokyany nebo například karoten. Zelenou barvu listů, jak je známe po většinu roku, vytváří chlorofyl. Toto zelené barvivo je nepostradatelnou součástí fotosyntézy, díky které dokáží rostliny za pomoci energie světelného záření vyrábět organické sloučeniny důležité pro jejich další růst. S koncem sezóny se zelený chlorofyl v listech rozkládá a přestává ostatní barviva překrývat: vidíme tedy i oranžové a žluté karotenoidy, které byly do té doby přes množství chlorofylu neviditelné. Červená barva listů je způsobena antokyany, které se vytvářejí vlivem nízkých teplot, hnědé listy jsou zabarveny látkami, zvanými melaniny.

Barevná kompozice

Různé druhy stromů začínají opadávat v různou dobu. Jedna z prvních dřevin, na které můžeme v přírodě pozorovat změnu barvy listů, je bříza, následovaná javory, buky, jilmy, jasany a mnoha dalšími. Efektu barevného listí se využívá rovněž v zahradních kompozicích: spolehlivým zdrojem podzimního vybarvení našich zahrad jsou javory, jinan dvoulaločný, muchovníky, jeřáby, ale také ovocné stromy jako jsou hrušně, jabloně či třešně.

Slunce barví paletu

Mezi faktory, které ovlivňují, jak barevný bude letošní podzim, patří rychlost nástupu mrazivého období, délka dne, intenzita slunečního záření, ale také konkrétní druh dřeviny či podmínky, ve kterých roste. Už jste si jistě povšimli, že každým rokem je paleta barev listů trochu jiná: s četnými slunečními dny se barvy na stromech doslova rozzáří, naopak deštivý podzim jim příliš neprospívá. S brzkým příchodem mrazíků pak listy většinou opadají ještě dřív, než stačí svou barevnou podívanou plně rozehrát.

Více informací o tom, jak a proč se listy stromů zbarvují, najdete na stránkách Ústavu experimentální botaniky AV ČR