Uvažuji dokonce o tom, že bych mu měl dát i jméno, které navozuje důvěrný vztah. Kompost je totiž živá bytost, i když jen na nejprimitivnější úrovní nebo - jak píše Wolf-Dieter Storl - je to nanejvýš nespecializovaný organismus bez vnitřní struktury. Jeho struktura je ještě jednodušší než u nejjednodušších řas. Jeho život je rovnoměrně rozprostřen po celé hmotě, a tak jako u červů se nezničí, když se rozdělí, tedy když kompost odebíráme. Přestože mu jako jednoduchému organismu chybí specializované orgány, přesto může vykonávat životní funkce jako je látková výměna, rozmnožování, vyměšování, dýchání. Je to možné, protože jeho životní funkce jsou spojeny s makrokosmickými rytmy a přírodními cykly. Kompost lze nazírat i jako velký, navenek přemístěný trávicí proces.

Zahradník stvořitel

Zárodky života vkládá do kompostu zahradník ve formě biodynamických preparátů, například výluhů řebříčku, kopřivy, dubové kůry, pampelišky, vápna. Takto vybaven má kompost tři stádia života – stádium zahřátí, stádium žížal a zralé stádium. A nakonec je získaná humózní zemina obětována půdě.

Zmíněná tři stádia lze na kompostu v zahradě dobře pozorovat, i když přiznávám, že „krmení“ biodynamickými preparáty ještě nemám plně zvládnuté. Jak tedy o kompost pečuji? Jako o malé dítě. V době prudkého slunečního žáru nebo silných lijáků ho přikrývám koženkovou plachtou, dávám mu „pít“ v období sucha, aby byl stále vlhký, ale zase ne přespříliš, aby „ se nepočurával“.

Menu pro kompost

Snažím se, aby měl můj kompost co nejpestřejší jídelníček, přikrmuji ho kuchyňským bioodpadem, popelem z kamen (musí se dobře rozprášit a promíchat), občas dostane „cukr“ v podobě rozdrceného dolomitického vápence a pilin. Jeho hlavní výživou je posekaná tráva a spadané listí na podzim. Trávu je nutno v malé vrstvě usušit na ploše kolem kompostu. Jinak začne plesnivět a plíseň není zdravá. Občas je třeba kompost přeházet a provzdušnit, poté přimíchat štěpky z rozdrcených větví či jiného zahradního odpadu. Vítanou přísadou jsou také přebytečná zemina a jíl. Jsou však také věci, které kompostu nechutnají: slupky z citronů, prach z vysavače, silně potištěný papír (karton a noviny jsou ještě snesitelné), či jakékoli zbytky původně chemicky ošetřené, včetně slupek tropického ovoce.

Kompost obvykle nechávám zrát celý rok a pak používám jako zeminu pro výsadbu a přihnojování všech druhů rostlin kromě těch, co nesnášejí vápno, tedy borůvky, rododendrony, vřes. Své využití najde kompost i v zimě, kdy do něho ukládám rostliny v květináčích, které nechávám venku přezimovat.  

Autor: Vladimír Čížek