Nejde jen o odrůdy starší (pod pojmem „stará odrůda“ se obvykle míní taková, která se začala pěstovat před více než sto lety): své specifické ovoce, výborně prosperující v místních podmínkách, měla také většina krajů. Na Jaroměřsku se takto pěstovalo jablko Malinové hornokrajské, na Ústecku a Děčínsku zase Punčové, Mostecko dalo světu hrušeň Koporečku. V minulosti oblíbená byla třešeň Mšenská jánovka, jedna z nejpopulárnějších hrušní Solanka zase získala své jméno od obce Solany na Litoměřicku. A podobných příkladů by se daly najít jistě ještě nejméně desítky.

Jakou odrůdu vybrat?

Některé odrůdy byly vyšlechtěny, jiné byly objeveny jako náhodné semenáče. Doputovaly k nám z Belgie, Německa, Ruska či Anglie, a mnohá také ze zámoří (z Kanady například pochází známé jablko Ontario). Některé odrůdy se musí hned zkonzumovat, jiné jsou výborné na sušení, některé na moštování či pálení, další se dobře skladují.

Českou takřka národní odrůdou je Panenské české. Tato drobná červená jablíčka s bělavou dužinou a nasládlou chutí se dříve používala také na zdobení vánočních stromečků. Na Moravě je zase oblíbená Jadernička moravská, podzimní až zimní odrůda se šťavnatými, slámově žlutými plody. V sousedním Německu je i dnes velmi rozšířené pěstování odrůdy Boskoopské: toto zimní jablko nabízí hustou a pikantní dužinu, která je výborná do štrúdlů a koláčů. Hrubá slupka pokrytá rzí naznačuje, že Boskoopské patří do skupiny v minulosti oblíbených a dnes poněkud opomíjených kožených renet. A nesmíme zapomenout na jablka letní, která dříve rostla v každé druhé zahrádce. Odrůda Průsvitné letní se vyznačuje světle zelenou až bělavě žlutou barvou a ačkoliv nevydrží dlouho a brzy moučnatí, na přelomu července a srpna osvěží a přijde k chuti.

Jak odrůdu určit?

Právě teď je ta nejlepší doba k tomu prozkoumat své okolí a ovoce zajímavých chutí, vůní a tvarů objevovat. Nemusí jít hned o jablka nebo hrušky, mezi pozapomenuté dřeviny, které naše babičky (a dědečkové) hojně pěstovali, patří třeba také kdouloně, mišpule, dříny nebo moruše.

Možná, že máte na chalupě nebo na zahradě po babičce staré ovocné stromy a rádi byste určili, o jakou odrůdu se jedná. Není to vůbec snadné: je třeba se poradit s pomologem. Na setkání s ním je dobré přinést plody, ale také třeba fotografii celého stromu. Při identifikaci totiž může výrazně pomoci vzhled borky, výhonů či květů, i celkový habitus. Staré ovocné stromy bychom neměli bezhlavě kácet, za trochu péče se nám stonásobně odmění. A vůbec, prošli jste se někdy třeba kvetoucí třešňovou alejí?