Na soutěžním snímku máte obrovskou andělskou trumpetu...

Andělskou trumpetu, kterou jsem zaslala, jsem si vypěstovala sama z malého kousku větvičky. Dovezla mi ji asi před šesti lety švagrová ze Slovenska. Pokaždé jsme si vyměňovaly různá semínka i rostlinky nebo pokojové květiny. Podařilo se mi ji vypěstovat do těchto rozměrů, i když párkrát jsem si myslela, že už zimu nepřežije. Nemám ji kde přezimovat. V pokojových podmínkách to nejde, takže je vždy celou zimu ve sklepě bez světla. Shodí všechny listy, ale na jaře zase obrazí.

A ten skřítek pod květy vám se zahradou pomáhá?

Skřítek je moje vnučka Sárinka. Od malička mi pomáhá ráda. Hlavně při zalévání květin na dvoře. To dělá tak důkladně, že pak většinou musím podmisky vylít, aby květiny nebyly moc přemokřené. Na zahradě pak zalévá hadicí, ale konvičku má nejradši. Teď se už těší, jak dozrají jahody a hrášek. Když k nám dojede, tak hned hlásí: Babi, vezmeme si misku a jdeme sbírat jahůdky? A nakonec sbírá sama přímo do pusy. Letos už se k ní přidá i mladší bráška Míša.

Pěstujete ještě nějaké další rostliny?

Pěstuji plno rostlin, ale ne všechny se mi daří přezimovat. Takže některé si každoročně dokupuji, případně vypěstuji sama ze semínek. Přikládám fota rododendronů, japonských azalek, oleandrů, fuchsií a loňské surfiny, bez kterých si nedovedu představit dvůr v létě. Ten mám opravdu plný květin, takže když je velké teplo, zalévání zabere opravdu hodně času. Ale za tu kvetoucí krásu mi to prostě stojí. Je to úžasný relax.

Jak dlouho pěstujete květiny?

Pokojové kytky pěstuji celý život a ostatním kytičkám a rostlinám jsem se mohla začít naplno věnovat před deseti lety, kdy jsme si s manželem koupili dům se ahradou.

Jakou má rozlohu?

Něco přes 1000 metrů čtverečních. Je částečně ve svahu a částečně na rovině, takže manžel má plno práce s úpravou svahů, které se časem sesouvají. Staví kamenné terasy, aby se svah podepřel. Nechtěli jsme tam betonové zdi, takže se tam už opravdu hodně nadřel. Obrovské kameny vystavět i do víc jak dvoumetrové výšky je náročné. Ale postupně se mu to daří, takže mám čím dál větší plochu na pěstování ovoce i zeleniny. Na jedné terase mám i velký foliovník, kde pěstuji převážně papriky a saláty. Jinak dnes už mám takovou plochu, že pěstuji skoro všechno. S větším nebo menším úspěchem. Od rajčat přes okurky, špenát, fazole, cibulku, ředkvičky, mrkev, petržel, kopr a pórek, přes kedlubny, zelí, kapustu, brokolici, květák, cukety, dýně, červenou řepu a také brambory. A kde mám ještě místečko, tak dám nějakou slunečnici nebo kukuřici. Taky jsme zasadili keře rybízů, angreštů, malin, ostružin nebo borůvky. Zatím nebyla velké úroda, jen pro přímou konzumaci, ale časem se to jistě zlepší. Postupně obměňujeme i ovocné stromky. Letos už se zahrada krásně zelená a už se chystám sklízet první záhony špenátu.

Jaké byly vaše pěstitelské začátky?

Jako holka z města jsem neznala vůbec nic. První rok jsem zašla do obchodu a nakoupila všechna možná semínka květin a zeleniny. Všechno, co se mi na obrázku líbilo. Pak jsem zjistila, že vlastně nemám žádné upravené záhony. Zahrada byla celá zatravněná a manžel se první roky věnoval převážně rekonstrukci domu. Na zahradu neměl čas. Tak mi průběžně poryl pár metrů na zahradě a já vysela páté přes deváté. Naprostá většina semen mi ani nevyrostla, případně mi to zahlušila rozrůstající se tráva a plevel. Pak jsem pochopila, že to není jen o tom vysypat semínka do hlíny:-) A nastal boj s plevelem. Po každém dešti jsem začínala znovu a znovu, jako bych záhon neměla nikdy vypletý. První jaro jsem skoro brečela, když jsem viděla zarostlý záhon s jahodami. Kdybych nepoznala list jahodníku, tak bych je ani nenašla. A tak jsem pochopila, že to taky není jen o tom posbírat zralé jahody, a když už neplodí, tak se jim nevěnovat a čekat, že příští rok je posbírám znovu. Zahradě se člověk musí věnovat celý rok. Snad jen, když je pokrytá vrstvou sněhu, tak ji nechat odpočívat...

Na co jste ve vaší zahradě nejvíce pyšná?

Před třemi lety jsem si založila bylinkovou zahrádku. Ta mi dělá skutečnou radost. Pěstuji a zároveň používám různé druhy bylinek na vaření, sušení, k přípravě čajů i mastí. Mám v plánu ji ještě víc rozšířit hned, jak se manželovi podaří dokončit poslední taras, tak už mi nebude stát nic v cestě.

Můžete třeba poradit začátečníkovi, s kterou bylinkou začít?

Moje první bylinky byly vlastně začátečnické. Obyčejná petrželka naťovka, pažitka, libeček. To jsou skutečně bezúdržbové rostlinky, které půjdou na každé zahrádce, a každý je dokáže používat. Pak jsem začala dokupovat další. Meduňku, mátu, tymián, oregano, saturejku, bazalku. Postupně i více druhů od každého. Rozmarýn, levanduli, měsíček, majoránku, echinaceu, mateřídoušku, stévii, yzop, šalvěj, pelyněk. Vysela jsem si i heřmánek. Mám tam rovněž kari, svatolínu, rebarboru, routu, třezalku a plánuji další a další. Samozřejmě ne všechny používám, ale mám z nich radost, že se jim daří.

Jak to šlo, nebo nešlo?

Něčemu se dařilo bez problému a něco ne a ne vyrůst tak, jak by si člověk představoval. Třeba bazalka mi v záhonku nešla, zato ve foliovníku narostla do obřích rozměrů. Měla jsem jí tolik, že jsem si udělala plno bazalkového pesta a používala celou zimu. Obrovskou levanduli jsem dala sousedce a zasadila zase menší rostlinku, aby nezabírala tolik místa. A kari se mi třeba šklebí už třetí rok.

A co dobrého s nimi připravujete?

Snažím se využít co nejvíc bylinek. Každoročně z jara připravuji sirupy, které nám vydrží celou zimu. Výborné jsou meduňkové, mátové a z květu černého bezu. Během léta ještě z okvětních lístků růží, které taky pěstuji. Je to neuvěřitelně voňavý a lahodný sirup. Průběžně si suším bylinky na zimu. Ať už do čajových směsí nebo i na vaření. Do čajů hlavně yzop, šalvěj, mátu a meduňku. A nesmím zapomenout na lipový květ nebo šípky na podzim. Na vaření od každého něco, ale nejvíc majoránku. Kdo jednou zkusí domácí nasušenou, kupovat už nikdy nebude. Ale i tymián, oregano nebo saturejka jsou výborné. Přes léto je čerstvé používám hlavně na grilovaná masa do marinád.

Podělíte se o nějaký recept?

Vyzkoušejte bylinkové sirupy. Budete překvapeni, jak jsou výborné. Upravila jsem si vlastně základní recept na sirup z květů černého bezu. Ten zná snad každý. Místo květů použijte přiměřené množství bylinky. Máty, meduňky nebo klidně i směs.

30 květů černého bezu (případně jiné bylinky)

2,5 l převařené vody

2,5 kg cukru krystal

50 g kyseliny citronové

1 citron

Převaříme si vodu, necháme vychladnout. Bylinky dáme do mísy, přidáme kyselinu citronovou, na plátky nakrájený citron a zalejeme převařenou vodou. Promícháme a necháme 24 h odstát. Potom scedíme, vymačkáme všechnu šťávu, přidáme  cukr a přivedeme k varu. Cukr musí být dokonale rozpuštěný. Ještě horký sirup nalejeme do čistých sklenic a uzavřeme.

Jaké masti připravujete a jaké neduhy s nimi léčíte?

Připravovala jsem si mast z měsíčku lékařského a třezalkový olej. Na ten nedám dopustit hlavně při popáleninách. Postižené místo se rychle hojí a nezůstává ta klasická spáleninová jizva. Nejvíc ale využívám bylinky do čajů. Při nachlazení, bolesti v krku a zánětech dutin.

Zvládl by udělat mast i začátečník?

Sama jsem si naprostou většinu věcí našla v literatuře nebo na internetu. Samozřejmě složitější věci se v domácích podmínkách udělat nedají, ale pro domácí využití by to mohl zvládnout každý. Nejsem odborník, všechny postupy a recepty jsem hledala na internetu, takže žádné odborné rady vám nedám. Pokud má člověk zájem a chuť, tak to půjde vždycky. Měla jste někdy nějakou potíž? Nějaká rostlina ne a ne u vás vykvést, úplně jste jí vzdala? Myslím, že občasné nezdary provází každého pěstitele. Na vině může být i špatné počasí, stanoviště nebo i přemnožení škůdců. Já to beru spíš jako výzvu. Nechám to rok dva a pak to zkusím znovu. Nebo se tolik nesnažit a to, co se zdá nemožné, jde najednou samo. Několik let jsem se snažila přezimovat rozmarýn. V létě byl na zahrádce, krásně rostl, na zimu domů, aby nezmrzl. Celou zimu se snažil a pár týdnů před tím, než jsem ho mohla dát zase ven, úplně uschnul. Tak jsem každé jaro kupovala nový a znovu ho zkoušela zazimovat. Až jsem řekla dost! Nemá to cenu. Na co ho budu vyrývat, když stejně do jara nevydrží? Tak jsem ho v zahrádce nechala přes zimu. Nezmrzl a kvete mi už třetí jaro.

Máte třeba nějaký vyzkoušený postřik, který zabral? Třeba i doma vyrobený

Jako asi každý zahrádkář a pěstitel každoročně bojuji se mšicemi. Spotřebovala jsem spoustu postřiků, které dneska nejsou vůbec levné a při množství květin, které mám, se to už skutečně prodražilo. Tak jsem hledala jak na ně vyzrát. Objevila jsem recept na postřik z obyčejného pelyňku. A zabral! Takže místo drahých přípravků si na své zahrádce utrhnu pár větviček, udělám výluh a mám vyhráno. Letos chci ještě vyzkoušet zasadit mezi kapustu a zelí pár rostlinek yzopu. Prý to pomůže od bělásků a snad i molic. Tak uvidíme.

Co děláte v zimě?

Přes zimu se snažím víc odpočívat, věnuji se ostatním zálibám a vnoučatům. Člověk je víc doma, tak víc peču a vařím. Zima ale tak rychle uteče, že začátkem února už zase začínám s výsevem paprik, rajčat a postupně dalších a dalších rostlinek.

Říká se, že květinám se daří tam, kde si s nimi povídají. Prozraďte nám, jak si s nimi povídáte... třeba právě s bylinkami?

Povídám si spíš s květinami doma. Na dvoře a zahradě kolem nich chodím, obírám odkvetlé květy, zaštipuji oschlé výhony. Bylinky vždycky pohladím. Pak se rozvoní po celé zahradě. Sedíte na zahradě někdy jen tak v klidu nebo pořád upravujete rostlinky? Pravdou je, že aby byla zahrada pořád upravená, musel by na ní člověk trávit každou volnou minutu. Ale čas na odpočinek si také udělám. Ať už třeba v létě relax u bazénu nebo posezení na dvoře s knihou, kávou nebo s přáteli u vínečka. K tomu nějaká grilovaná dobrota a čerstvá zelenina ze zahrádky.