U zrodu permakultury stál jeden hodně naštvaný Australan. Jmenoval se Bill Mollison a už se nemohl dívat na to, jak průmyslové zemědělství devastuje životní prostředí. Vymyslel tedy systém, jak by si každý mohl vypěstovat alespoň část ze svého jídla sám v nejbližším okolí svého domova. Napsal o tom několik knih, ve kterých popisuje, jak hospodařit s vodou, jak pěstovat bez potřeby průmyslových hnojiv, herbicidů a pesticidů, jak pozorovat pozemek, jak si poradit s příliš suchými nebo vlhkými místy a spoustu dalších praktických věcí.

Co je cílem permakultury a pro koho je určena?

Cílem permakulturního obydlí s pozemkem je, aby se co nejlépe postaralo o svého obyvatele. Kromě pěstování potravin to zahrnuje ale i získávání energie ze slunce či větru, zachytávání a využívání dešťové vody, ochrana před živly jako je mráz, vítr nebo oheň, omezování a recyklace odpadů. A to všechno tak, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší.

Permakultura byla zpočátku určená hlavně pro lidi, kteří mají dostatečně velký pozemek, na kterém mohou hospodařit. Dnes se ale permakulturou zabývají i lidé ve městě - řeší, jaké dopady má jejich každodenní nakupování a spotřeba a jak uspokojovat svoje materiální potřeby bez toho, abych devastovali přírodu. Každý nemá možnost nebo chuť si vypěstovat všechno, co budou jíst, ale každý může přemýšlet nad tím, od koho kupuje a za jakých okolností byly ty potraviny vypěstovány. A nejde jen o potraviny, ale i o ostatní předměty, které kupujeme pro svoji potřebu nebo potěšení. Všechna super levná trička, plastové kelímky na jedno použití, hračky v několika obalech, boty, které se rozpadnou po pár měsících.

Permakulturní hnutí se šíří po celém světě, i po České republice. Spojuje lidi, kteří se snaží nějak reagovat na obrovské ekologické problémy. Když jim čelíte sami, tak máte možná pocit bezmocnosti a skoro až zoufalství. Když se dáte dohromady, zjistíte, že ve skupině jsou vaše možnosti mnohonásobně větší a že vás to i víc baví.