Pochází z jižní Evropy a už to dává tušit, že jde o rostlinu teplomilnou. Přesto není brutnák nikterak náročný na pěstování. Na slunném stanovišti s propustnou živnou zeminou dokáže tato chloupky porostlá rostlina dosáhnout výšky i více než osmdesát centimetrů. Od května do září pak neúnavně kvete půvabnými blankytně modrými (ojediněle i růžovými) pětičetnými kvítky, které připomínají hvězdičky.

Jednoduché pěstování

Brutnák nemá kvůli svému silnému kůlovitému kořenu rád přesazování, je tedy nejlepší vysévat semínka rovnou na požadované stanoviště a slabší rostlinky po té vyjednotit. Brutnák roste rychle, a ač jde o rostlinu jednoletou, často budí dojem trvalky: pokud jí vyberete vhodné stanoviště, bez problémů se každoročně sama přesévá.
Svým vzrůstem mohutná a rozkladitá rostlina výborně vypadá v květinových záhonech a dobře poslouží také v záhonech zeleninových: dá se jednoduše vysévat mezi stávající porost, ve smíšených kulturách bývá brutnák doporučován například do sousedství jahodníku, kapusty či zelí.

Brutnák na talíři

Hodláme-li brutnák konzumovat, ať už jako léčivku, nebo jako zeleninu, měli bychom při jeho pěstování raději používat k ochraně i hnojení pouze přírodní prostředky. Ochutnat je možné celou rostlinu, protože je však hustě porostlá chloupky, doporučuje se jíst zejména mladé lístky a květy, které mají osvěžující okurkovou příchuť. Oblíbený je brutnákový olej, který se lisuje ze semen: má regenerační účinky a ulevuje od bolesti.

Modré hvězdičky brutnáku jsou velmi efektní v nápojích a často se také zamrazují do ledových kostek. Široké použití má rostlina ve studené kuchyni jako přísada do salátů či pomazánek, bývá také součástí studených omáček. Brutnák chutná nejen nám: je důležitou medonosnou rostlinou a na modrých květenstvích se neustále střídá bzučící hmyz. Není tedy divu, že se tato všestranně využitelná a krásná rostlina v posledních letech na výsluní zájmu a do našich zahrad zase vrací.