Jakou popínavku do nádoby vybrat?                                                                                                                                                                                                  Zohlednit je třeba několik kritérií, z nichž základním je to, zda rostlině přichystáte k pnutí oporu. Popínavé rostliny totiž uplatňují pro svou cestu za slunce řadu nejrůznějších strategií. Mnohé obejdou zcela bez opory. Užívají totiž příčepivé kořínky nebo přísavné destičky, které přilnou k povrchu a využijí pro svou cestu každou drobnou trhlinu a díky tomu se bez problémů pnou například po zdech. Uveďme ty nejznámější zástupce: břečťan (Hedera), pnoucí hortenzie (Hydrangea petiolaris) nebo přísavníky (Parthenocissus).
Jiné popínavé rostliny pak ke šplhání oporu potřebují, uchycují se k ní svými listovými řapíky nebo ovíjivými úponky či stonky. Tento způsob je vlastní plaménku (Clematis), zimolezu (Lonicera) či vinné révě (Vitis). Jako podklad pro růst poslouží těmto rostlinám balkonové zábradlí, natažené pletivo, dřevěné mřížky a konstrukce nebo nejrůznější sítě či lanka. Samostatnou skupinou jsou pak například oblíbené pnoucí růže (Rosa) nebo některé ostružiníky (Rubus), které si pomáhají ke šplhání zahnutými trny.

Zeleň na jednu sezonu
Popínavé letničky jsou velmi vděčnými obyvateli balkonů a teras, a díky svým malým nárokům jsou pro pěstitele začátečníky ideální. Do venkovní nádoby se mohou vysévat od jarních měsíců až do pozdního léta, případně vysazovat ve formě předpěstovaných sazeníc v druhé půli května. Po pomalejším startu dokáží následně růst téměř před očima a není výjimkou, že za několik týdnů vyrostou i o dva metry. Zároveň jsou ale velmi lehké, a na balkonech tak nehrozí problémy s přetížením. Do této kategorie patří povijnice (Iponomea), hrachory (Lathyrus), lichořeřišnice (Tropaeolum), fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) nebo vilec (Cobea).

Zohledněte stanoviště a rostliny dobře živte
Druhým kritériem k výběru vhodné popínavky je její umístění. Je totiž velký rozdíl, zda potřebujete zastínit rozpálenou zeď orientovanou na jih nebo ozelenit stinné, východní nebo severní zákoutí. Většina popínavých rostlin preferuje osluněné, chráněné stanoviště, jižní expozice často s extrémními teplotami zvládnou spíše pnoucí letničky, stinné kouty spolehlivě ozelení velmi oblíbený břečťan (Hedera).
Pěstování popínavých rostlin není ve většině případů nikterak náročné. Je však třeba myslet na to, že i větších  nádobách mají jen velmi omezený přístup k vodě a substrát, ve kterém rostou, brzy vyčerpají. Nezapomeňme tedy na pravidelnou zálivku a dostatečný přísun živin. Vytrvalé popínavé rostliny je dobré jednou za čas prořezat, zkrátit přerostlé výhony a poškozené a odumřelé části, u pnoucích letniček postačí průběžně odstraňovat odkvetlá květenství. Rostlina se tak nebude vysilovat tvorbou semen a bude vás těšit záplavou květů po celé léto.