Zpět na výpis článků
|

Aby do střechy netřísklo

Otevřít galerii

Léto právě vrcholí, v parných dnech je údržba zahrad a osázených nádob často velmi náročná. Netřesk je výjimka, tenhle nezmar si právě na vyprahlých místech velice libuje. Ne nadarmo se v jeho latinském názvu objevuje sousloví „žít navždy“.

Netřesky jsou vytrvalé sukulentní rostliny, které ve svých ztlustlých listech schraňují zásoby vody. Najdeme je téměř všude, dokáží totiž osídlit nejrůznější zídky, střechy, skály a skalky, štěrkoviště a podobná nehostinná místa.  Mezi na první pohled velmi podobnými rostlinkami hned na druhý pohled objevíte obrovské množství nejrůznějších kultivarů. Nejčastěji se u nás potkáme s robustním netřeskem střešním (Sempervivum tectorum) nebo s typicky pavoučími sítěmi opředeným netřeskem pavučinatým (Sempervivum arachnoideum).

Naprosto bez nároků

Netřesky jsou jako stvořené pro nepříliš pozorné pěstitele a skvěle se hodí pro pěstování v nádobách. Mají naprosto minimální nároky na stanoviště a vláhu, jsou zimovzdorné a prosperují i v těch nejchudších půdách. Hnojení může být spíš ke škodě: pokud netřeskům dodáte větší množství živin, růžice sice vyrostou veliké, budou ale výrazně méně odolné.
Rovněž problém jak se na nehostinném stanovišti rozmnožit, zvládly netřesky na výbornou: některé růžice vyhánějí šlahouny s množstvím malých dceřiných růžiček, které pak podle potřeby zakořeňují v okolí mateřské rostliny, jiné na počátku léta vyhánějí často až několik desítek centimetrů vysoké lodyhy, které bíle až narůžověle rozkvetou. Růžice může vykvést jen jednou, po odkvětu totiž odumírá.

Zelená střešní krytina

Netřesk pěstovali lidé už ve starověku, je dávnou kulturní rostlinou. V raně středověké Evropě se dokonce dostal do císařského nařízení: za vlády Karla Velikého byl netřesk uveden mezi několika desítkami doporučených užitkových rostlin v rámci předpisu o správě královských statků Capitulare de villis vel curtis imperialibus, tedy Nařízení o dvorcích císařských z roku 812. Vysazoval se především na střechy. Proč? Aby do nich netřísklo, zde je rovněž původ jeho českého názvu. Není známo, že by měl netřesk střešní moc ochránit budovu před bleskem, pravděpodobnější se jeví využití jeho dužnatých, vodu zadržujících listů k tomu, aby se alespoň částečně zabránilo rychlému šíření ohně po střechách středověkých stavení.

Netřesk pro labužníky

Věděli jste, že lístky netřesku jsou jedlé a že také mají léčivé účinky? Na talíři se servírují jednotlivé masité na tenko nakrájené lístky, kterým se odřízne špička, konzumují se také malé růžičky v celku. Šťáva, která vytéká z dužnatých listů, se užívá jako přírodní lék při drobných popáleninách či bodnutí hmyzem. Stačí rozlomit a potřít.

Další články

Všechny články
Trávník před zimou: jak se o něj postarat?
Zahrada
7. listopaduZačátecník
Jahodová pole
Zahrada
25. srpnaZačátecník
Kouzlo kvetoucích měst
Okrasné květiny
31. březnaVšichni
Měsíční jahůdky
Zahrada
14. červenceVšichni
Příprava na předpěstovávání
Zahrada
2. únoraZačátecník
Vřesy a vřesovce
Okrasné květiny
15. listopaduZačátecník