Jaká semínka jsou nejvhodnější?

Působivé jsou salátové směsi složené z listových salátů různých barev i forem. Semínka se prodávají buď ve veselé směsi, nebo podle odrůd. Barvy lístků hrají v zelených a purpurových tónech. Kromě hladkých listů najdeme i hustě zkadeřené, např. ve dvoubarevné směsi LOLO.

Jaké další rostliny můžeme na čerstvé listové saláty použít?

Oblíbená je roketa (rukola) – kromě standardní máme i palčivější odrůdu WASABI nebo rychle rostoucí PRONTO.  Od dubna se pěstuje také málo známá šrucha zelná. Ta má podobně pikantní chuť jako řeřicha a rychle roste. Pro oživení se přidávají ještě mladičké lístky červené řepy, které mají typickou chuť této plodiny. Určitě nás nezklame např. jednoklíčková baby řepa PABLO. Další volbou jsou příjemně pikantní mladé lístky nejrůznějších ředkviček.

Vybíráme nádobu a substrát

Pro každou zeleninu můžeme vymezit vlastní truhlík, bedýnku, květináč nebo naopak vysejeme najednou pestrou směs semínek v různých barvách i druzích. Větší nádobu také můžeme rozdělit na několik proužků, kulatou nádobu na výseče. Do každého dílku vysejeme jiný druh semen. Mladé rostliny koření mělce, takže nepotřebujeme vysokou vrstvu zeminy. Samozřejmě snáze se nám bude pěstovat v samozavlažovacím truhlíku, ale lístky porostou i v řadě dalších nádob, včetně bedýnky od zeleniny, jen je nesmíme nechat zaschnout. Do nádob použijeme eko zahradnický substrát, bylinkový substrát nebo univerzální zahradnický substrát. Máme-li vlastní vermikompost nebo kompost, promícháme jej např. s kokosovým vláknem a perlitem nebo pískem. Protože lístky brzy sníme, vyberme si čisté substráty bez přidaného hnojiva a také nebudeme rostliny hnojit.

Správný postup není náročný

Truhlík si vyplníme substrátem asi 3 cm pod horní okraj. Zeminu urovnáme a utužíme, pomůže nám kromě ruky také kousek plastové tabulky (např. z podložky do sešitů), kuchyňská stěrka nebo malé zednické hladítko. Nejjednodušší je výsev po celém povrchu nádoby, zahradníci také používají výraz naširoko, neděláme žádné řádky. Kolik použijeme semínek? Když chceme sklízet záhy, nebojíme se vytvořit hustší povlak s maličkými rozestupy po celém povrchu substrátu. Vysetá semínka jen zcela lehounce překryjeme (spíš poprášíme) vrstvičkou dalšího substrátu a pořádně utužíme. Hned zalijeme, samozřejmě střičkou nebo jemným kropítkem, abychom si semena nespláchli.  Semena denně rosíme, když začnou klíčit, přidáme vodu také do spodní nádržky samozavlažovacího truhlíku nebo květináče. Kdo nemá samozavlažovací nádobu, musí pečlivě denně hlídat vláhu.

V březnu doma, potom venku

V březnu a počátkem dubna určitě výsevy a mladé rostlinky necháme doma, ideálně na velmi světlém parapetu. Na povrch zeminy by ale nemělo dopadat polední slunce. Později podle oteplení začneme postupně používat pro pěstování i balkon, nejdřív jen ve dne, později trvale. Podle druhu rostlinek budeme již za necelé tři týdny poprvé sklízet. Když si rostlinky neseřízneme až těsně nad zemí (necháme 3-5 cm vysoký „drn“ a zachováme středové srdíčko) určitě nám ještě znovu obrazí a po čase sklizeň zopakujeme.

Zdravě a příjemně od jara na práh zimy

Semínka se dají vysévat průběžně do srpna až září.  Můžeme zvolit například týdenní nebo jiný interval, aby nám pravidelně dorůstalo čerstvé „listí“. Mladé lístky jsou bohaté na minerály a vitaminy, dodají tělu v příjemné formě i potřebnou vodu, rostlinná barviva a špetku důležité vlákniny. Jsou velmi lehce stravitelné, hodí se i pro děti a stařečky. Používají se nejen do zeleninových salátů, ale také nasekané do pomazánek, jako koření do polévek nebo k masu.